Ta-hemi Ahmes Sharifa (patří k Arkovi)
30. 12. 2016 09:25:46
Jméno: Ta-hemi Ahmes Sharifa | Příjmení: Nemá
Přezdívka: Anubis
Druh: Polobůh
Věk: Přesné číslo nezná (asi něco kolem tisíců let) ale vypadá na takových 14 let
Pohlaví: Žena
Schopnosti:
Cestování pomocí stínů, obrana proti všem druhům mentálních útoků, levitace, telekineze, telepatie, pozná lež, může vstupovat do světa mrtvých a může vzít i někoho živého s sebou, proměna i částečná proměna v šakala, nestárne.
Zbraně:
Jedná se o multifunkční zbraň, jež je ovládána pomocí mysli majitele. Dokáže odhodit osobu na vzdálenost kolem 10 metrů. Když se ruka s Kara kesh umístí poblíž čela, může být využita pro mučení.
Asi se nedá považovat tak úplně za zbraň, ale majznutí po hlavě s ní může pěkně bolet.
Povaha:
Ačkoliv už žije pěkně dlouhou dobu, pořád má povahu dítěte. Strašně ráda si hraje a baví se. Ráda si s ostatními pohrává a utahuje si z nich. Všechno ale jen do určité míry. Občas se chová trochu praštěně a o šílené nápady u ní není nouze. Prostě se chce bavit. No, její rozhodnutí ale bývají občas neuvážená. Někdy nedomýšlí, že by její činy mohly mít i nějaké negativní důsledky. Tenhle nový svět zatím nestačila poznat celý, takže si některá rizika ani neuvědomuje. Z dob, kdy bývala velevážená si odnesla občasnou panovačnost. Někdy prostě zapomene na to, že ona není pomyslným středem města. Stačí ji na to nějak upozornit a je zase vše v normálu. Občas se udiveně dívá na nějaké věci, které obyčejným lidem přijdou normální. Vždycky si je strašně zaujatě prohlíží. Je velmi zvídavá a snaží se zjistit, jak tyhle nové věci fungují. Má strašně ráda knihovnu, kde vlastně zjistila, že období jejího Egypta je pryč. Ačkoliv se může zdát jako trochu šílená, je to velmi hodné děvče. Možná někdy řekne něco špatného, ale pak toho zas lituje. Sama o sobě říká, že nikdy nikomu nelže. V povaze má zabudováno, že se musí stavět vždy na stranu slabých. Tak ji občas můžete spatřit, jak dává peníze lidem bez domova. Ráda by se stala lékařkou, ale studování nějakých škol na ni není. Raději se tedy zaměřuje na bylinkaření. Doma má zavěšené různé bylinky, které to tam celé provoní. Je strašně ráda středem pozornosti, připomíná jí to časy, když to tak opravdu bylo. Ale i přes to není pyšná, nemyslí si o sobě, kdo ví co. Naopak, nesnáší takové lidi, kteří se zbytečně povyšují a jsou na ostatní zlí. Kromě jejího původu a tak dále je na ní ale ještě jedna zajímavá zvláštnost. Každé ráno se chodí poklonit slunci a složit mu krátkou modlitbu.
Vzhled:
Má tmavší, pěkně opálenou pleť a dlouhé bílé vlasy. Její oči mají neobvyklou barvu, totiž takovou zlatavou. Její postava je štíhlá, ale není příliš vysoká, měří asi 150 centimetrů. Běžně ji můžete vidět v její částečné přeměně na černobílého šakala. To k její normální podobě přibydou ještě 20 centimetrů vysoké uši s naušnicemi ve tvaru ankhu. S nimi pak vypadá daleko vyšší. Uši jsou z vnější strany černé a té vnitřní jsou bílé. Je tu ještě jedna věc, která se u ní změní. Jsou to ruce. Na nich se objeví jemné bílé chlupy a narostou jí drápky. V této podobě nosívá vlasy volně rozpuštěné. Má na sobě zvláštní šat, který odhaluje její břicho. Patří k němu i kapuce, ve které má díry na uši. Leckdo si pak může pomyslet, že ty uši jsou jen součástí jakéhosi oblečku. Kolem krku má zlatý kroužek, který ke krku těsně doléhá. Kalhoty má se širokými nohavicemi ve stejné barvě jako vrchní část oblečení. Nenosí žádné drahé boty, jen jednoduché kožené opánky. Pak je tu ale její obyčejná podoba, ve které se skoro neliší od obyčejného člověka. Tehdy mívá vlasy stažené do dvou culíků po stranách hlavy pomocí gumiček s hlavami démonů z podsvětí. Mění i své oblečení. Nosívá totiž dlouhé velmi draze vypadající šaty zdobené zlatými výšivkami. Co ale může pro někoho být zvláštní je to, že si ke drahým šatům bere zase ty obyčejné kožené opánky.
Příběh:
Narodila se egyptskému bohu Anubisovi a lidské ženě v době velké prosperity Egypta. Tehdy Ta-hemi dohlížela na město, kde žila její matka a chránila ho. Poslední, co si z té doby pamatuje, je velký útok na město. Poté se něco stalo a ona ležela několik tisícovek let ve starém sarkofágu. Když se probrala, byla úplně jiná doba. Všechno bylo jiné. Zvláštní věci, ve kterých jezdili lidé. Veliké obrazovky a nevzhledně vypadající obrovské domy. Svět byl najednou tak hlučný. Netušila, co se s ní stalo, ale jelikož na to nedokázala přijít, tak se smířila se svým životem a tomto zvláštním místě. Našla si místo na kraji nějakého města. Podařilo se jí nějakým zázrakem si koupit poměrně velký pozemek. Nejraději by si nechala postavil nějaký pískovcový dům, nebo pyramidu, ale všechen písek byl pryč. Tak tedy skončila jen na dřevěném srubu, který vypadal daleko lépe, než jiné domy. I když se s tímhle novým světem sžila, pořád tu jsou věci, které na něm nikdy nepochopí, jako jsou třeba nějaké technologie. Žije tak zvláštním životem. Doma jí svítí světlo loučí, nebo svíček, ale nakupovat si chodí do supermarketu. Zajistila si také nějaké ty papíry, podle kterých jí má být 18 let. Momentálně pracuje jako návrhářka oblečení v egyptském stylu. Říkají jí, že jí to jde tak dobře, jako by v té době žila. Nikdo už ale neví, že je to pravda.
Obrázky:
